Kapely, které se v naší republice věnují progresivnímu metalu, můžeme spočítat na prstech jedné ruky. V záplavě všemožných doomových truchlivců a blackových rarachů je pak nová fošna obsahující něco na naše poměry zcela nového vítaným zpe-střením. "Cesta proti času" je teprve druhou deskou kapely POWER 5. Jde o bandu pěti lidí z valašského Brumova, vzniklou již v roce 1995. Tuto desku lze brát jako pokus přiblížit se metalu v té skutečně technické a chcete-li umělecké podobě, jakou znáte například z desek americké kapely DREAM THEATER.

Upřímně řečeno, všichni víme jak moc je "Divadlo Snů" pro české bandy technicky i zvukově zcela nedostižné a ani poměrně kvalitní deska POWER 5 není vyjímkou z tohoto pravidla.Co říci o desce samotné? Výkony všech muzikantů jsou velmi slušné. Na každém z nich je znát zkušenost získaná mnohaletým sbližováním se svým nástrojem. Především klávesové party bych chtěl vyzdvihnout, protože Zdeněk Putala se staví přesně do služeb kapely. Poradil si se všemi skladbami výtečně a jeho prsty kouzlí na klapkách jak monumentálnější aranže, tak pasáže označitelné za jemné jazzové piáno. Zpěvák Olin Škrabal se pohybuje v obrovských výškách, na desku zvládl nazpívat i dobře a s citem umístěné sbory. Teď bych se chtěl trošku zmínit o textové stránce alba. Texty jsou napsány v češtině a i když jsem tomu ze začátku moc nevěřil, do progresivního metalu je lze zasadit velice slušným způsobem, jak nám Olin názorně ukazuje. Pracuje s jazykem mateřským kvalitně a čeština v tvorbě kapely zní až podivuhodně přirozeně.

Hned první skladba po intru, nazvaná "Digitální město" se zajímavým způsobem rozjíždí, často se mění rytmus, nápady se střídají v poměrně rychlém sledu. Na desce nalezneme i pomalé rockové balady, mezi které lze zařadit například song "Žoldnéři". Škoda jen, že ne každý refrén a ne každá pasáž skutečně zapadá do celkového progresivního pojetí kapely. Některé refrény vyzní trošku "hospodsky", i když jsou kvalitně vytvořeny a nazpívány. Kapela by některé nápady měla občas trošku cenzurovat.

Kluci se snaží seč můžou udržet vysokou úroveň, ale nutno říci, že ne vždy se jí to daří. Instrumentální pasáže zní větší hrací dobu skvěle a monumentálně, i když nikdy nejde o mohutné orgie typu DREAM THEATER, ale občas nastane výkyv a na pár chvil se kapela dostane do jakýchsi pochybných tancovaček. I když se POWER 5 snaží působit co nejprogresivněji, do opravdového umění to má většinou ještě daleko.

Album se však dobře poslouchá a je to zase v našich poměrech krok dál k poznání taje prog metalu. Vysoká hráčská úroveň muzikantů by se dala krásně zužitkovat pro komplikovanější a techničtější pasáže. Pokud od tohoto alba však nebudete čekat příliš, měli by ste být spokojeni. Kapela má na víc a věřím, že se posune ještě dál, "Cesta proti času" je příjemným startem pro další cestu.